Die Region
Die grenzüberschreitende Region Bayerischer Wald / Böhmerwald lässt sich nur schwer geografisch, politisch oder kulturell eingrenzen. Heute bezeichnen die Begriffe zumeist die bayerische bzw. böhmische Seite des 120 km langen Gebirgszuges, der sich entlang der bayerisch-böhmisch-österreichischen Grenze erstreckt.
Im Rahmen des Projektes wurde der Bayerische Wald auf die Landkreise Regen und Freyung-Grafenau begrenzt, der Böhmerwald auf die Bezirke Prachatice, Český Krumlov und České Budějovice (letzterer liegt zwar außerhalb des eigentlichen Böhmerwaldes, aufgrund der unzureichenden Quellenlage im Böhmerwald wurde allerdings eine Ausweitung des Erhebungsgebietes notwendig). Ausschlaggebend war dabei entweder der heutige Wohnort der beitragenden Menschen oder der Herkunftsort der Vorfahren, von denen das Quellenmaterial stammt.
Neben den naturräumlichen Gegebenheiten verbindet eine gemeinsame Geschichte die heute zu unterschiedlichen Staaten gehörenden Teile dieses grenzüberschreitenden Waldgebirges: Die Herrschaftsbildung und Besiedlung durch vorwiegend deutschsprachige Siedler erfolgte von beiden Seiten in das Gebirge hinein. Handelswege wie der Goldene Steig von Passau nach Böhmen durchzogen die Region. Eine feste Grenzziehung erfolgte erst zu Ende des 18. Jahrhunderts. Der Böhmerwald hatte seit 1526 zum Habsburgerreich gehört, das heute als Bayerischer Wald bezeichnete Gebiet teilweise zum Herzogtum und späteren Königreich Bayern und teilweise zum Hochstift Passau.
Die politische Grenze zwischen Bayern und dem Hochstift Passau sowie dem Habsburgerreich entsprach jedoch nicht der Sprachgrenze zwischen dem deutschen und dem tschechischen Siedlungsgebiet. Aufgrund der Herkunft der hochmittelalterlichen Siedler war ein Großteil der Bevölkerung des Böhmerwaldes bis 1945 deutschsprachig.
Den Ersten Weltkrieg erlebten die Bewohner des Bayerischen Waldes und des Böhmerwaldes als Angehörige des Deutschen Reiches bzw. Österreich-Ungarns und kämpften somit in verbündeten Armeen. Die Männer des Böhmerwaldes wurden in das k.u.k. Böhmische Infanterie Regiment „Freiherr von Czibulka“ Nr. 91 nach Budweis eingezogen, die Männer aus dem Bayerischen Wald wiederum in unterschiedliche Regimenter der bayerischen Armee.
Für die Bewohner des Böhmerwaldes bedeutete das Kriegsende 1918 auch die Gründung der Tschechoslowakei als ein Nachfolgestaat des zerbrechenden Habsburgerreiches. Nach Ende des Zweiten Weltkriegs 1945 wurde ein Großteil der deutschsprachigen Bewohner vertrieben, von denen sich viele in Bayern niederließen. Der Böhmerwald wurde weitestgehend entvölkert, viele Ortschaften durch die Errichtung der Sperranlagen des Eisernen Vorhangs zerstört, und die nur teilweise Wiederbesiedlung mit tschechischer Bevölkerung zog sich bis in die 50er Jahre.
Der beinahe vollständige Bevölkerungsaustausch hinterließ eine Lücke in der Erinnerung an den Ersten Weltkrieg. Familiäre Zeugnisse aus dem Böhmerwald wanderten nach Bayern oder in andere Teile Deutschlands und Österreichs, gingen verloren oder wurden von den neuen Bewohnern aufgefunden. Begibt man sich heute auf die Spuren familiärer Erinnerungsstücke an den Ersten Weltkrieg im Bayerischen Wald / Böhmerwald, so erkennt man deutlich die Auswirkungen der erzwungenen Migrationsbewegungen des 20. Jahrhunderts.
O regionu
Příhraniční region Šumava / Bavorský les není snadné geograficky, politicky nebo kulturně vymezit. V dnešní době pod tímto pojmem chápeme především českou, případně bavorskou stranu 120 km dlouhého horského masivu, který se táhne podél bavorsko-česko-rakouské státní hranice.
Projekt byl na německé straně geograficky vymezen především okresy Regen a Freyung-Grafenau, které se rozkládají na území Bavorského lesa, na české straně byly do projektu zahrnuty okresy Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice, které leží na Šumavě nebo v jejím bezprostředním sousedství. (Původní záměr vymezit českou stranu pouze oblastmi ležícími na Šumavě se ukázal být zásadně omezujícím faktorem, bylo tedy nutné oblast sběru materiálů rozšířit i na okres České Budějovice, neboť množství na Šumavě dostupných zdrojů bylo příliš malé.) Pro vymezení okruhu zdrojů bylo určující buď místo dnešního bydliště svými materiály do projektu přispívajících osob, nebo místo původu předků, od kterých dané materiály pocházejí.
Kromě toho, že Šumava a Bavorský les spolu tvoří jeden přírodní celek, spojuje společná historie tuto dnes ke dvěma různým státům náležící oblast. Obě strany horského masivu byly původně osídleny především německým obyvatelstvem. Region byl prostoupen důležitými obchodními stezkami, jako například Zlatou stezkou spojující Pasov s Čechami. Pevné vymezení hranic se uskutečnilo teprve na konci 18. století. Od roku 1526 náležela Šumava habsburské monarchii, oblast dnešního Bavorského lesa byla ovládána Bavorským vévodství, pozdějším Bavorským královstvím a zároveň částečně spadala do sféry vlivu pasovského biskupství.
Politická hranice mezi Bavorskem na jedné straně a habsburskou monarchií nicméně neodpovídala jazykové hranici mezi českými a německými sídelními oblastmi. Protože původní středověcí osadníci přišli z německy hovořících oblastí, velká část obyvatel Šumavy mluvila do roku 1945 německy.
První světovou válku zažili obyvatelé Šumavy a Bavorského lesa jako státní příslušníci Německé říše, případně rakousko-uherské monarchie a stáli na stejné straně fronty. Muži ze Šumavy narukovali v Českých Budějovicích k českému 91. pěšímu pluku císařské a královské armády „Freiherr von Czibulka“.
Pro obyvatele Šumavy je konec války v roce 1918 spojen také se založením Československa jako nástupnického státu habsburské monarchie. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byla většina německy mluvícího obyvatel ze Šumavy vysídlena/vyhnána. Mnozí z nich našli nový domov na druhé straně hranice, v Bavorsku. Mnoho obcí bylo srovnáno se zemí, protože musely uvolnit místo budované Železné oponě. Částečné znovuosídlení Šumavy českým obyvatelstvem se protahovalo až do konce 50. let.
V důsledku téměř kompletní výměny obyvatelstva zmizely ze Šumavy spolu s původním obyvatelstvem také vzpomínky na první světovou válku. Spolu se svými nositeli odešly do Bavorska, ostatních částí Německa a do Rakouska. Některé byly nalezeny novým obyvatelstvem a jiné se ztratily úplně. Pokud se člověk dnes vydá po stopách rodinných vzpomínek na první světovou válku na Šumavě a v Bavorském lese, stává se zároveň nepřímým svědkem důsledků vynucené migrační vlny 20. století.